Manželství jako obchod
K tradičním zvyklostem patří sjednání manželství. Zvláště ve venkovských oblastech vybírají rodiče svému synovi partnerku. Pak následuje prozkoumání horoskopů obou potencionálních partnerů, a pokud se k sobě hodí, dojde k jejich setkání.
Nezanedbatelná – i když zákonem zakázaná – je otázka věna nevěsty. Čím větší věno nevěsta má, tím větší šance je, že se provdá. Mnohé rodiny se zadluží jen proto, aby dceru provdaly.
Sňatek není v Indii láskyplným spojením dvou lidí, ale spíše obchodem. Nevěsta pak odejde žít do mužovy rodiny, kde se od ní očekává nejen manuální práce, ale i výchova dětí a práce v domácnosti. Zvláště na vesnici to znamená vyčerpávající a nikdy nekončící dřinu spojenou s obstaráním domácnosti a hospodářství. Pokud manžel vlastní půdu, nezíská žena sňatkem žádné právo na majetek.
I když je v Indii povolen rozvod a další sňatek, společnost ani jedno nepřijímá s pochopením a rozvedení – zvláště pak ženy – jsou brány jako nejhorší odpad společnosti.